Varhany pro Terezín

Paní Gaby Flatow, vedoucí Nadačního fondu Hanse Krásy v Terezíně, oslovila ženský komorní sbor Cantica Bohemica, aby se zúčastnil ;charitativního koncertu v Berlíně, který má podpořit rekonstrukci terezínských varhan. „V terezínském kostele jsme již několikrát koncertovali, a proto jsme neměli důvod odmítat takovou nabídku, je to pro nás čest reprezentovat ČR“, sdělil sbormistr PhDr. Vladimír Frühauf. A to jsme ještě netušili, jaké zážitky na nás čekají. Koncert byl naplánovaný na 8. května. Pro nás je to den sváteční, ale jaký den to bude v německém Berlíně, kde jsme se měli prezentovat? Koncert probíhal v pamětním kostele císaře Viléma, který je místem církevním, ale i prestižním koncertním prostorem a navíc je to jedna z historických dominant Berlína, kterou právě válka velmi poškodila. Akce začínala nabírat na výjimečnosti, když jsme se dozvěděli, že nad koncertem vzal záštitu předseda Spolkového sněmu, pan Prof. Dr. Lammert a dokonce se koncertu osobně zúčastnil. Českou stranu osobně zastupoval velvyslanec ČR v Berlíně, Dr. Rudolf Jindrák a starostka Terezína paní Růžena Čechová. „Je pro mě velkou radostí a ctí, že se mohu zúčastnit koncertu, který za účasti českých a německých umělců připomene konec války před 67 lety a osud našeho města, který byl touto válkou dlouhou dobu poznamenán. Rekonstrukce varhan nám umožní obohatit kulturní život, což by nám pomohlo snadněji se vypořádat s temnou minulostí, kterou jsme nezavinili. Získáme kvalitní prostor pro pořádání koncertů, které nám pomáhá uskutečňovat právě terezínský fond Hanse Krásy. Především velké poděkování patří paní Gaby Flatow,“ řekla starostka Terezína. Neskutečně silně emotivní zážitek na nás čekal na berlínském hudebním Gymnáziu. Pobesedovat se studenty a s naším sborem přišly tři „Děvčata z pokoje číslo 28“ – Dagmar Lieblová, Anna Flachová „Flaška“ a Anna Lorencová. Jsou to ženy, které se v roce 1942 dostaly transportem do Terezína. Zde bydlely nejdříve v rodinném ghettu a pak samostatně ve speciálních domovech. Tenkrát jim bylo pouhých 11 let. Dnes vypráví o svých zážitcích především s mladými lidmi a snaží se, aby jejich vzpomínka žila dál. Během jejich povídání si uvědomíte jakou morální odvahu, dobrotu a ochotu pomáhat předvedly na svůj tak mladý věk. Ač se jim léta a zážitky podepsaly do tváře, v duši zůstaly mladé, plné energie a jak sami říkají se vzletnou duší. Úplně se tajil dech při vyprávění jejich osobních příběhů. V sále bylo ticho, nikdo se nestyděl za slzy dojetí, všichni hltali slova v českém i německém jazyce. Jako sbor nás na akcích pravidelně doprovází i naše tlumočnice: „Jsme navíc obohacené o to, že můžeme sledovat i reakce přítomných posluchačů, které jsou občas i dojemné a často pochvalné ke kvalitě sboru. Včera jsem viděla, jak si dámy „z Terezína“ pozpěvovaly s Cantikou židovské písničky a paní Flatow se hrdě rozhlížela do hlediště s tím, tento sbor jsem vybrala já a s úsměvem poslouchala všechny vaše písně.“ Sbormistr, PhDr. Frühauf, totiž opět zcela exceloval, když zařadil do programu židovské písně autorů Gideona Kleina a Viktora Ullmanna, kteří byli také v Terezíně vězněni a po transportech do Fürstengrube a
Auschwitz-Birkenau zemřeli. Doufáme, že náš výkon přispěl k obnově terezínských varhan a pro nás se stal celkově silným osobním zážitkem, na který se nezapomíná.